Alberik Mazák - Cultus Harmonicus

1609-1661 významný středoevropský skladatel raného baroka

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma

Zprávy o Mazákovi ve starých inventářích.

Mazák byl evropsky známým skladatelem a hlavně díky tištěným sbírkám bylo jeho dílo v 17. stol. značně rozšířené. Zásadní informaci o uložení dochovaných děl přináší Eitner (1902 a 1877). Je zajímavé, že tehdejší znalost je v zásadě vyčerpávající a za více než sto let se výrazně nezměnila.

Leipzig. Cultus Harmonicus opus II je doložen u sv. Tomáše v Lipsku (Küster 1991).

Küster ve své práci přináší zajímavé osvětlení nejasnosti, proč J. G. Walther - Musicalisches Lexikon (Walther 1732) uvádí u hesla Mazák pouze druhý opus, ale první a třetí díl nezmiňuje. Küster cituje zápis inventáře Tomášské školy takto: „v rubrice ‚in folio minori‘: ‚Alberici Mazack, Cultus harmonicus; ejusdem opus secundum. 1650; sind 12 Bücher.‘ “. Walther použil právě formulaci z tohoto zápisu a z titulního listu tisku. Ostatní díly sbírky neuvedl prostě proto, že o nich konkrétní informaci neměl (Küster 1991). Formulaci Walthera později přejímá o 90 let později Dlabač (Dlabač 1815)[1].

Lüneburg[2]. V inventáři kůru Svatomichalské školy v Lüneburgu uvádí Max Seiffert následující zápis s číslem 794:
„Albericus Mazak - Qui gloriatur, in Domino glorietur. Violin e T. (G b)“.
Moteto se stejným názvem, pro tenor, housle, v G s jedním „b“ nacházíme v tisku Cultus Harmonicus [op.I /č. 22]. Jedná se téměř jistě o opis z tisku.

Mazák byl rozšířen na Slovensku a v dnešním Polsku, jak dokládají dochované knihy manuscriptů (viz. výše). Vedle toho existuje záznam o Mazákových skladbách ve třech invetářích na území Slovenska (Kalinayová a kol. 1994).

Bratislava[3]. V inventáři evangelického kostela z roku 1657 se v oddílu Concentus scripti pod číslem 17 uvádí: Dein grosse Lieb ó Jesulis Alberici Mazak: ist nicht nütz [Mazak, Albericus]

Ve třetí sbírce [op.III /č. 4] je otištěna skladba Dein grosse Lieb O Jesulein. Alt: 2 Violini. 4 Violae. Lze se domnívat, že se jedná o opis stejné skladby.

Poznámku v inventáři: „ist nicht nütz“ (nepoužitelné) lze vysvětlit, že se kapelníkovi skladba nelíbila nebo obsazením nehodila.

Bratislava[4]. V inventáři katedrály sv. Martina z roku 1670 je uveden zápis:
14. Missa. a 6 / 4 Voc: 2 Violini. auth. Mazak
Jedná se velmi pravděpodobně o skladbu [op. II/č. 26].

Prievidza[5]. V rozsáhlém inventáři majetku piaristického kláštera z roku 1690 (až 1693 dodatky) nacházíme na straně s původním číslováním p.49 v oddílu Sonate zápis:
17. Mazak a 5. 2 W. 3 Violae. Jedná se o zatím jediný doklad Mazákovy čistě instrumentální skladby. Dosud známe pouze vokální skladby s nástroji. Mazák často používá v kompozicích krátké instrumentální Simfonie jako předehry nebo opakující se mezihry. Může se jednat o opis části některé vokální skladby.

Na Moravě existují vedle dochovaných rukopisů v Kroměříži (viz výše) (Breitenbacher 1928; Sehnal, Pešková 1998) také inventární zápisy z piaristických kolejí ze Strážnice a Litovle (Brázdová 2005), v Čechách ze Slaného.

Strážnice[6]. V inventáři piaristické koleje z roku 1675 nacházíme v oddílu Concertus de B. V. pod č. 3 záznam: Duplex Muttetum de B. V. Primum de Conceptione 4 Vocum, 4 Ripieni, alterum de Assumptione á 4 Voc., 4 Ripieni Mazak.
Moteta ve třetím opusu Cultus harmonicus jsou v obsazení navíc s nástroji. V případě Gratulemur in hac die (est Hymnus de Assumpt. Mariae) 5 Voc. 4 Rip., obsazení rovněž nesouhlasí.
Ve druhém opusu v oddílu skladeb „de B.V.M.“ nenacházíme podobné obsazení. Mezi motety pro 4 hlasy a 4 ripieny jsou mariánská moteta s názvy: Ave Maria, Dixit Maria, Beata es Virgo a Virgo prudentissima. Bez dalších informací nelze skladby určit.

V inventáři ze Strážnice je však jménem autora označena pouze malá část skladeb. Některé anonymní záznamy názvovým incipitem i (specifickým) obsazením odpovídají skladbám v tištěných sbírkách. Např. Litanie Lauretanae CB, 2Violini se mohou shodovat s [op.II/č.66]. Podobně motet Michael Pugnavit pro bas a housle nacházíme v  [op.I/č.30] pro bas a cornet[7]. Opisů Mazákových skladeb mohlo existovat ve Strážnici více.

Litovel[8]. V inventáři kostela sv. Marka se pod nadpisem Sacra nachází 29 mší pro pět až deset hlasů, dvě jsou označeny autorem Mazak (Sehnal 1965, Brázdová 2005).
[Missa] Super Iam non estis a 9 Vocum Mazak. Jedná se bezpochyby o: Missa: Super Iam non estis hospites a 5 Vocum, cum 4 rip. [č.21/op.II]

[Missa] Alla breve a 5 Vocum Mazak. Pravděpodobně jde o Missa brevis a 5 Vocum, cum 4 rip. [č.22/op II]. Obě mše jsou ve sbírce Cultus harmonicus op. II publikovány přímo za sebou.

Slaný[9]. V inventáři slánských piaristů nacházíme na straně 13 v oddílu označeném Litaniae zápis č.5: Lit... Lauret.. á 15. 2CC. A.T.B. 2Violin. 2 Clarin. 2 Viol. 4 Rip. et Organo. Aut. R.P. Alberiis Mazak, Ord. Cisterc:

Obsazení neodpovídá žádné skladbě shodného názvu z tištěných sbírek. Jedná se o jiné litanie, nebo o úpravu. Tisk Cultus harmonicus op. III neobsahuje litanie. Ve druhé sbírce nacházíme Loretánské litanie čtyřikrát, pro nejvýše 6 hlasů a 4 rip. Bez incipitů a dalších informací nelze skladbu zařadit.

 



[1] Z časové souvislosti lze předpokládat, že J.S.Bach znal Mazákovy skladby a měl je k dispozici. O tom, jestli je také prováděl, nebo už byly nemoderní a Bach měl dost své hudby, můžeme jen spekulovat.

[2] Seiffert, Max., Die Chorbibliothek der St. Michaelisschule in Lüneburg zu Seb. Bach's Zeit, Sammelbände der Internationalen Musikgesellschaft, 1908, 9. Jahrg., H. 4., Jul-Sep, s. 593-621, Franz Steiner Verlag,
[online 9.5.2011] http://www.jstor.org/stable/929526.

[3] Iventárny zoznam hudobnín a hudobných nástrojov evanjelického kostola v Bratislave z roku 1657, zápis číslo [108], (Kalinayová, 1994).

[4] Catalogus rerum Musicalium in Ecclesia S:Martini Posonij / Iventárny zoznam hudobnín Dómu sv. Martina v Bratislave z roku 1670 (Kalinayová, 1994).

[5] Inventárny zoznam hudobnín a hudobných nástrojov piaristického kláštora v Prievidzi z rokov 1690-93 (Kalinayová, 1994). Položka s označením Mazak má v edici doplněno [č.381].

[6] MZM Brno, fond E54 Piaristé Strážnice, kart. 21, inv. č. 91, Chori Straznicensis Clericorum Regularium Pauperum M(at)ris D(ei) Scholar(um) Piar(um) Renovatum Anno D(omi)ni 1675; také:

SEHNAL J., Hudební inventář strážnických piaristů z roku 1675. Časopis Moravského muzea, 1984, roč. LXIX, s. 117 – 127.

[7] Text motetu obvykle začíná „Michael Archangele pugnavit“, ale název „Michael pugnavit“ je originální. Např. mezi rukopisy RISM II nenajdeme žádný motet tohoto jména.

[8] Sehnal, Jiří: Das älteste Musikalieninventar Mährens. Beiträge zur Musikwissenschaft 7, 1965, s. 140

Inventář je nadepsán: „ Matrica oder Verzeichnis aller Gerechtigkeiten, Fundationen, Reddituum, Obventionen, Mobilien undt Immobilien der Pfarkirchen S. Merci... in der fürstlichen Stadt Litta, welche 1671 von mier Andrea Alexandro Claar derzeit Pfarrern revidiert undt in folgende Ordnung tauglich aufgesetzt worden“.

[9] Inventář piaristické koleje ve Slaném, uložen ve Státním archivu Slaný, zápis pravděpodobně 1669.