Alberik Mazák - Cultus Harmonicus

1609-1661 významný středoevropský skladatel raného baroka

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma

Život

Basilika Heiligencreuz
Basilika v Heiligenkreuz

Alberik Mazák (1609–1661)

Alberik Mazák byl významný středoevropský skladatel a uznávaný hudební teoretik 17.stol. Zprávy o tom dokládají záznamy jeho přítele, opata, biskupa a rovněž cisterciáka Jana Caramuela z Lobkovic (Ioannes Caramuel Lobkowitz 1606-1682) v rukopise připravované encyklopedie Musica, kterou již nestihl vydat tiskem. V encyklopedii figuruje Mazákovo jméno u několika hesel a dopisů vedle velkých osobností jako Kircher, Mersenne, Descartes apod. Další úlomkovité zprávy o Mazákově životě známe pouze z klášterních kronik v Heiligenkreuz a ze dvou dopisů Mikuláše Reitera v archivu v Kroměříži.

Mazák je rodákem ze slezské Ratiboře, která patřila k zemím České koruny, dnes leží na území Polska. Ve dvaceti letech vstoupil do cisterciáckého kláštera v Heiligenkreuz u Vídně, kde žil v ústraní asketického řádu do smrti. Tím se patrně stalo, že unikl pozornosti rakouských, polských i českých muzikologů a doposud se jím nikdo systematicky nezabýval. O Mazákově životě neexistují téměř žádné informace.

1609 se narodil v Ratiboři ve Slezsku (dnes Racibórz Polsko).
1630 vstoupil do kláštera Heiligenkreuz
1631 20. srpna, složil věčné sliby
1633 byl vysvěcen na kněze
1634 až do 7. února 1639 byl magistrem noviců
1634 až do 9. května 1661 byl zpovědníkem mnichů
1636 od 21. října až do 20. února 1654 byl kantorem (cantor chori)
1639 od 1. ledna až do 25. března 1640 byl sekretářem opata
1654 20. února se vzdal funkce kantora, ale téhož roku byl označen za velmi slavného varhaníka (organista praeclarissimus)
1661 9. května zemřel po těžké operaci močových kamenů a byl pohřben na hřbitově

cisterciáckého řádu ve Vídni.
Podle Dlabače se narodil jako Čech, ale přesnější se zdá formulace klášterních kronik „Silesius“. Mazák byl Slezan a jméno má původ v Beskydech. Slezské obyvatelstvo bylo národnostně smíšené. V Ratiboři se v té době sice hovořilo česky, ale k tvrzení, že Mazák mluvil česky zatím nemáme dostatek dokladů.

Roku 1639 navštívil Heiligenkreuz Ferdinand III, milovník hudby a umění, který sám komponoval. Mazák předal císaři tři své kompozice. Panovník jej odměnil 20ti zlatými a pověřil svou kapelu ve Vídni jejich provozováním. Podle zprávy se lze domnívat, že důvodem návštěvy bylo právě setkání s Mazákem, který byl za Alpami představitelem populárního nového stylu, který se šířil z Itálie. Díky klášternímu kronikáři Alberiku Höffnerovi víme, že se jednalo o skladby: Ave Maria, žalm 19 Exaudiat te Dominus a žalm 141 Voce mea ad Dominum clamavi. Posledně jmenovanou skladbu dnes neznáme, ale Exaudiat te Dominus může být shodné s Op.I/87. Ave Maria se vyskytuje jen v první sbírce třikrát, ale díky poznámce: „s často se opakujícím Dominus tecum“ téměř jistě víme, že se jednalo o Op.I/79. V této skladbě krátké fráze sólového hlasu opakuje a imituje sbor, jako u skladeb Adama Michny.

Adam Michna (1600-1676) a Alberik Mazák (1609-1661)

Mazákova tvorba je podobná Michnově v písňové melodice, pravidelném opakování a imitování krátkých motivů. Podobnost s Michnou popisuje již Emilián Trolda (1934) v souvislosti s objevením arcibiskupské hudební sbírky v kostele sv. Mořice v Kroměříži (Breitenbacher 1928). Jestli se Mazák s Michnou znali, nevíme. Mazák znal Michnovy skladby prostřednictvím Mikuláše Reitera, správce knížecích statků Leopolda Viléma v Kroměříži. Reiter se znal od mládí s Michnou, jako mecenáš umění se přátelil s Mazákem a osobně znal i další bratry v Heiligenkreuz. Zatímco dnes převládá lepší povědomí o Michnovi, poslední výzkumy ukazují, že Mazák byl ve své době neméně známý a navíc rozšířený po celé Evropě.

Podrobně o životě a díle v sekci Odkazy: práce Šmíd 2011.